Zakládání
Údržba
Rekonstrukce
Škůdci a choroby
Závlaha

Sekačky
Vertikutátory
Ostatní

Kontakt

O půdách vhodných pro trávník

Fyzikální a chemické vlastnosti půdy

Mezi nejdůležitější fyzikální vlastnosti půdy patří soudržnost nebo přilnavost jednotlivých částic k sobě. Velkou soudržnost mají půdy vazké, jílovité a uléhavé. Protože se těžko obdělávají, říká se jim půdy těžké. Malá soudržnost částic je u půd kyprých, sypkých (písčitých), kterým se říká lehké. Střed mezi půdou lehkou a těžkou představují půdy střední (hlinité, hlinitopísčité). Ty jsou pro pěstování zahradních rostlin (a tedy i trávníků) nejvhodnější.

V souvislosti se zakládáním a pěstováním trávníků se můžeme setkat s pojmy humus a půdní reakce.

Humus

Je neoddělitelnou součástí půdy a vzniká rozkladem organické hmoty (odumřelých kořenů a jiných částí rostlin, odumřelé fauny žijící v půdě, zapravovaného organického hnojení a podobně). Rozklad způsobují především bakterie, ale i jiní obyvatelé půdy. Rozklad neboli humifikace se děje tlením, hnitím a kvašením. Podle obsahu humusu třídíme půdy na:

  • slabě humózní (obsahují méně než 1% humusu)
  • mírně humózní (1 až 2% humusu)
  • středně humózní ( 2 až 3% humusu)
  • humózní (více než 3% humusu)

Půdní reakce

Tento termín se používá v souvislosti s půdou velmi často. Je to chemická reakce, která se vyjadřuje koncentrací vodíkových iontů. Označuje se symbolem pH, číslicemi 1 až 14 se vyjadřuje stupeň kyselosti, přičemž stupeň 1 je nejkyselejší, 7 neutrální a 14 nejzásaditější reakce. Život rostlin je možný při pH 4 až pH 8. Většině zahradních rostlin ale vyhovuje rozmezí užší, a to pH 6,4 až pH 7,2. Podle obsahu vápna, humusu, vzduchu a vody v půdě se mění i její reakce. Můžeme ji tedy ovlivnit hnojením, obděláváním a pěstováním rostlin.

Ideální půda pro trávník

Pro trávníky je nejvhodnější půda, která se označuje jako středně těžká (hlinitopísčitá). Přesněji to znamená, že půda pro trávníky by měla obsahovat 70 - 80 % částic o rozměrech 0,25 - 2,00 mm a 20 - 30% částic o rozměrech 0,01 - 0,25 mm. To zjistíte laboratorním rozborem. Pokud máme na zahradě půdu s jinými vlastnostmi, můžeme ji upravit - příliš těžkou zlehčíme promísením s pískem a rašelinou, naopak do příliš lehké přidáme jílovitější půdu, rašelinu, drcenou kompostovanou kůru nebo piliny.

Půda pro trávník má být pórovitá, s obsahem půdního vzduchu (10 - 15 %). Vzduch v půdě totiž podporuje odnožování trav a tím houstnutí trávníku.

I půdní reakce má pro trávník význam. Většině kulturních trav vhodných pro trávníky vyhovuje mírně kyselá reakce v rozmezí pH 5,5 až 6,5. Reakce půdy, která se blíží číslu pH 7 a výše, prospívá dvouděložným rostlinám (trávníkovým plevelům) a ty se pak ve srovnání s travami v porostu lépe rozvíjejí. Ideální obsah humusu v půdě je 5 %.

Uvedené údaje, včetně stavu pohotových živin v půdě, můžeme nejlépe zjistit objektivním laboratorním rozborem. Půdní reakci orientačně stanovíme z půdního výluhu lakmusovým papírkem. Koupit lze i původní pH-metr, což je kovový bodec (nebo dvojbodec), který má na vrcholu zasklený ciferník nebo displej. Po zabudnutí bodce do půdy odečteme hodnotu pH.

Desatero pro přípravu půdy

Komplexní a pečlivá příprava půdy stanoviště před výsevem travních semen znamená téměř tři čtvrtiny úspěchu při zakládání trávníku. Jakmile totiž jednou trávník založíme, půdní podmínky, které jsme předtím zanedbali, nebude snadné napravit. Abychom např. upravili strukturu půdy, vodní jímavost, zaplevelenost podzemními částmi vytrvalých trávníkových plevelů, vyžaduje to likvidaci nedávno založeného trávníku. Na dodržování následujícího desatera do značné míry závisí kvalita trávníků.

1) Stavebníku chraň co nejvíce horní vrstvu půdy před devastací stavebními stroji a další stavební činností.

První pravidlo se týká zahrad, kde se vyskytuje stavební činnost. Půda vystavená stavební činnosti a pojezdu těžké mechanizace velice rychle ničí kvalitu a vlastnosti půdy. Proto se ještě před stavbou musí sejmout svrchní vrstva (15 - 20cm) a odvést ji z dosahu stavební činnosti, kde bude po celou dobu stavby. Po dokončení prací a uklizení stavebního odpadu se může zase přivést na zahradu a pravidelně rozmístit.

2) Po skončení stavebních prací pečlivě ukliď plochu budoucí zahrady a trávníku.

Bezprostředně pro dokončení prací na stavbě se musí odklidit veškerý odpad ze zahrady. Zakopáním sutin vznikají místa s větší drenážní schopností, kde rostliny v létě více živoří. Zahrabané dřevo a jiného materiály mění za čas svůj objem a půda nad nimi se propadá, což je obzvlášť nevítané v trávníku.

3) Podle vláhových poměrů v půdě stanoviště a průměrných ročních vodních srážek zřiď drenáž nebo závlahový systém.

U podmáčených zahrad se vyskytuje mnoho problémů. Každá rostlina potřebuje k životu vodu, ale je potřeba aby se voda i vypařovala. Jestliže jsou kořeny neustále ve vodě, velice brzo uhnívají a rostlina umírá. Pokud se na pozemku projevují znaky podmáčenosti, musí se zjistit proč se tak děje.

Jestli jde o povrchovou vodu z okapů, teras, cest a parkovišť, pak ji svedeme pomocí povrchových svodnic buď směrem k nejbližší vodoteči nebo vytvoříme na vhodných místech trativody.

Pozemek podmáčený spodní vodou je už tvrdší voříšek, a proto si raději necháme odborně poradit. Pravděpodobně bude možné tuto situaci řešit položením drenážních trubek nebo zřízením jezírka v nejnižší části zahrady, do něhož se bude stahovat voda z výše položených částí zahrady. Jezírko však musí mít dostatečný a přirozený odtok.

V případě suchého stanoviště, se do země ještě před založením trávníku položí závlahový systém. Vyberte si mezi závlahou na povrchu v podobě deště, nebo úspornější závlahu přímo ke kořenům.

4) Uprav sklon a povrch terénu před rozprostřením uchráněné kvalitní půdy.

Pravidlo 4 se netýká zahrad v rovině. Majitelé mají o to méně práce. Při navážce odvezené hlíny kopírujte co nejvíc původní terén a uměle příliš nezvyšujte nebo snižujte původní profil terénu. Před navezením hlíny prokypřete technikou udusanou hlínu (není to zbytečná práce) - půdy se lépe kapilárně propojí.

5) Vrchní a spodní vrstvu půdy zbav co nejlépe oddenků, hlíz a kořenů vytrvalých dvouděložných bylin - trávníkových plevelů.

plevel je potøeba odstranitPravidlo 5 je pro budoucí trávník velice důležité. Čím víc se budete zabývat odstranění plevelů před zasetím, o to méně času a peněz bude stát údržba v budoucích letech (i desítky let). Svrchní půda se po navážce nechá nejméně 2 týdny odležet (lepší je měsíc) a po vyrašení plevelů je můžete odstranit buď mechanicky - rukou, nebo chemicky viz. odstraňování plevelů. Nezapomeňte poctivě z povrchu odstranit všechny kameny a kamínky.

6) Rozprostři uchráněnou vrchní půdní vrstvu o tloušťce 15 až 20 cm na upravené, vyčištěné a zkypřené podloží.

Optimální tloušťka vrstvy půdy určený pro trávník je asi 20 cm.

7) Do hrubě rozprostřené vrstvy půdy zaprav průmyslové hnojivo.

Pokud máte vyhotovený laboratorní rozbor, není těžké doplnit přesně chybějící živiny.
Ve většině případů ale laboratorní rozbor chybí, ale i v tomto případě by se mělo půdě nějaké živiny dodat. Do hloubky 8 - 10 cm zapravte hnojivo s obsahem těchto základních látek rostlinné výživy - dusík (N), fosfor (P) a draslík (K). K hnojení můžete použít vyzkoušená trávníková hnojiva NPK nebo Cererit. Více o hnojení.

8) Připrav vrchní vrstvu půdy pro výsev travních semen.

Dostáváme se do konečné fáze přípravy půdy. Na malé zahrádce (do 100m2) si budete stačit ručně, ale na větší plochy bude potřeba alespoň menší mechanizace. Upravovat plochu budeme válením, smykováním, přehazováním, ručním hrabáním železnými hráběmi, nakopáváním a někdy i válením. Povrch má být vodorovný nebo svažitý podle terénních podmínek, bez nerovností. Horní vrstva má být zrnité textury, dostatečně zhutněná a mírně vlhká. Pěšiny a cesty sousedící s budoucím trávníkem by měly být asi 2 cm nad úrovní vrchní plochy půdy připravené k výsevu trav, aby dešťová voda ztékala do travní plochy a nehromadila se na pěšinách.

9) Přípravu vrchní půdy ukonči několik týdnů před výsevem travních semen (nesej hned).

Tento bod 9 je velice důležitý, avšak v našich podmínkách se skoro vůbec nedodržuje. Půda plně připravená na osetí by měla v klidu odpočívat nejméně 2 až 3 týdny před osetím. Má to svůj význam. Během těchto týdnů se stabilizují v půdě vláhové poměry, rozpustí se hnojiva a hlavně půda se místami může ještě sléhávat - v této fázi se ještě jednoduše opravuje. I když jste odstraňovali už plevele, v této době se ještě můžou nějaké vyskytnout a je stále jednoduché se jich zbavit (viz odstraňování plevelů).

10) Do vrchní vrstvy půdy zaprav krátce před výsevem travních semen startovací dávku průmyslového hnojiva.

Pokud jste půdu již obohatili o živiny, nebo je už dostatečně výživná, můžete toto pravidlo již vynechat. Jinak vpravte hnojivo s velkým obsahem dusíku 3 - 5 cm po povrch hráběmi a uválejte. Znova ještě můžete pohnojit plochy menší dávkou hnojiva již po vzejití trávy, kdy dosáhne výšky 3 - 5 cm.

Některé texty jsou převzaté z knihy Jana Ondřeje nakladatelství Grada. Nakladatelství GRADA

Dokonalý trávník www.travnik-kvalitne.cz     Uveřejňovat jakékoli texty bez souhlasu autora je zakázáno
Petr Kováčik © 2001-2018